Nokturno.net / tvorba / dílko

Až se bude vracet ráno oknem do hospody
Až pak se sklidí všechny stoly
Prohnuté už jen od slz a prázdných láhví
Překvapuješ, nemiluješ, nemiluju odchod náhlý

Až se navečer vzbudím v přítmí pole
Ty tak krásná nahoře, já dole
Pak možná zkusíme se zeptat samy sebe
Zda půjdeme domů, zpět do naší hospůdky, či do nebe

Víš už kam, kam se nadějná naděje poděla
Ta co nás drží u sebe, oheň nerozdělá
Proč jeden den mě objímáš a miluješ
A další se mi vyhýbáš a sebe pak lituješ

Jsem to já krásko, tvůj básník, tvoje láska
Cítím i tu tvojí, je opravdová, ne s Bohem sázka
Nevracej a nezapomínej, zkus mě poznat
Miluj mne, miluj sebe, zkus se prokecnout a doznat