23.11.05 | Calwen, @, další tvorba | 2371 x | vypínač
23.4.2005
Malovala jsem tenkou linkou
rudé květy
na líčka malých děvčátek
Copak to se smí?
Symboly prodejných žen
a já jimi znesvěcovala
pihovaté tváře z marcipánu
Pak přišly na řadu cikánky
smrděly kouřem
a měly černé skráně
Copak já umím říct ne?
a ony byly vděčné
Nohy mi zdřevěněly
a dlaně červenočerně
ukazují všem,
co jsem zač
A na pravé tváři začíná červeně kvést...
, linkuj! 
, jagg 
temnota samota srdce les osud voľný verš podzim vyznání jen tak mládí poezie bolest smutek zima strach sex x marnost emoce pocit antilistí noc * . svoboda život humor příroda pocity cesta krev erotika realita fantasy touha vztah vzpomínka tma horor naděje město aa sen vztahy ... láska hrůza horror povídka žena smrt zklamání haiku .. nenávist zoufalství čas přetvářka beznaděj sobota deprese momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867