23.11.05 | Calwen, @, další tvorba | 2404 x | vypínač
23.4.2005
Malovala jsem tenkou linkou
rudé květy
na líčka malých děvčátek
Copak to se smí?
Symboly prodejných žen
a já jimi znesvěcovala
pihovaté tváře z marcipánu
Pak přišly na řadu cikánky
smrděly kouřem
a měly černé skráně
Copak já umím říct ne?
a ony byly vděčné
Nohy mi zdřevěněly
a dlaně červenočerně
ukazují všem,
co jsem zač
A na pravé tváři začíná červeně kvést...
, linkuj! 
, jagg 
vztah * temnota horror samota srdce osud hrůza svoboda smutek čas zoufalství povídka poezie deprese cesta emoce příroda humor podzim sex horor x bolest momentka noc .. nenávist přetvářka zklamání strach fantasy aa sobota ... vztahy láska město krev . mládí sen žena život touha erotika beznaděj naděje antilistí marnost jen tak smrt tma pocit pocity realita voľný verš vyznání vzpomínka les zima haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867