16.01.06 | Ichťa, @, další tvorba | 2385 x | vypínač
Tak sedím zas jednou ve vaně a přemýšlím
nad lidmi, nad světem, nad sebou,
zda nebylo by lepší skončit s tím vším
a vzít zápěstí žiletkou?
Samota mě nudí a společnost ubíjí,
není snad lepší odejít jen?
Vždyť lidi denně se navzájem zabíjí
a vše je jako strašný sen.
Krev už řine se z mého zápěstí
a život můj mění se v dým.
však pro mě to není neštěstí,
doufám, že potkám se s ním.
Propustku do pekla už dávno mám,
za boha svého satana jsem si zvolila,
a svou duši mu s klidem dám,
stejně zde po mě zbude jen mohyla.
Miluji nenávist a nenávidím lásku
to motto mého života bylo.
Někdo má přes oči celý život pásku,
jiný zas vidí co z něj zbylo.
Jeden je celý den sjetý drogou,
druhý zas utápí svůj žal v alkoholu,
lidi jako já to řeší žiletkou,
než aby vzdorovali svému bolu.
Už mrtva jsem, už psát bych přestat měla
a přesto mi v hlavě dál zní rým.
A možná že kdybych dneska neumřela,
mohla bych udělat něco s životem svým.
žena humor ... svoboda deprese emoce voľný verš sex sen beznaděj přetvářka hrůza jen tak život vzpomínka vztahy sobota pocity vyznání * krev fantasy podzim čas vztah smutek povídka smrt momentka aa x srdce samota noc zoufalství les strach nenávist haiku zima antilistí realita láska naděje poezie bolest horror erotika touha . .. město zklamání příroda cesta temnota horor osud pocit mládí marnost tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866