09.10.06 | čtenář Jindřich František, @ | 2578 x | vypínač
Vyznání
Miluji toulky jarní nocí,
když v údolích se brouzdá chlad
a ve šlépějích plných rosy
stébla trav vidím usínat
ta zimomřivá, teskná rána,
vstávání slunka z mlh a par,
nehybné lesní panorama,
brázdy polí, v nich přímost čar
kraj nad Zlínem,
když těžkne zrání:
Tam s první láskou jdeš
jak v snách
k obzoru, který znenadání
je blízko, skoro na dosah,
tam najdeš všechno
na svém místě,
přivítá tě tam teplá dlaň,
ženina náruč, srdce blízké
a dobře víš, že nejsi sám.
Až přijde čas, v němž uschlé listí
tuláka volá zpátky z cest
a vítr s vervou pianisty
opře se prsty do kláves,
až milosrdný déšť mi v hlíně
pozvánku k schůzce bude psát -
buď při mně, lásko, abych klidně
směl s tebou vejít
do zahrad.
zklamání touha hrůza marnost život erotika sex podzim temnota přetvářka čas láska aa vztahy svoboda humor vztah sobota noc tma sen ... nenávist žena smrt krev * strach vzpomínka voľný verš bolest vyznání samota zima emoce osud cesta antilistí příroda . jen tak les zoufalství pocit pocity poezie beznaděj x naděje haiku město realita .. mládí fantasy horor momentka horror deprese srdce smutek povídka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866