12.09.08 | Václav Zoubek, @, další tvorba | 2789 x | vypínač
V říši mrtvých stín vlčí,
u živých jen tiše mlčí,
o vývoj lidstva se nestarají,
jsou pořád stejní - a přežívají.
Když smečka k lovu se chystá,
oni najdou si místa,
odkud štvanici uvidí,
jsou jiní - a přeci nezměnění.
V žilách krev člověčí,
stříbro jim nesvědčí,
a v očích šelmí záblesky,
neznámé moci paprsky.
Podstata i život dvojí,
ale naše maso nejí,
hrdost šelem v každém kroku,
strach se objevuje v oku.
Staletí bok po boku,
sami v čele útoku,
však teď se zbraně otáčí,
mrtví se řekou potácí.
Dříve nesmrtelní,
nyní zranitelní,
na prach rozdrceni,
lidmi pokořeni,
stojíc v prachu a kalužích krve,
lidský tvor život nezasluhuje.
Se smrtí na mysli,
co si jen pomyslí,
vrahové bratrů svých,
jejich, mých i tvých.
Trest je nemine,
jejich moc pomine,
lidské plémě na scestí
bude hrát ruletu bez štěstí.
Hněv těch mocných pak dopadne,
na vlkodlaky trestuhodně nápadné,
a když ty rasy zaniknou,
všechny sváry pominou
a bude mír a klid.
momentka beznaděj haiku smutek x příroda . naděje humor nenávist strach * vzpomínka bolest .. město vztah svoboda pocity zoufalství antilistí horor smrt voľný verš deprese realita žena emoce zima vztahy touha sen život mládí temnota cesta podzim srdce pocit přetvářka osud vyznání sobota erotika hrůza láska jen tak noc poezie sex aa marnost povídka ... zklamání les fantasy tma samota krev čas horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866