Nokturno.net / tvorba / dílko

Na bobku sedíc do země hledíc..myšlenky na křižovatce...červená, pozor stát!Nenene, hlavou proti srsti svojí, buším divoce do stran, a vlasy vzletmo broukají svištivou píseň...padla tu tíseň, a tím bouchnutím probudila strach...nejsem tu, maličká v rohu..strop na mě kývá, na pozdrav mdlobám..dobře, teď postup, protočit panenky, zamrskat řasama, a svést se dost hlučně na hromadu...ale že mi to jde...delegace..přinesli mi pohár za omdlívání, jsem vítěz...rozpaky koušou mě do zad a já nevinně hryžu si klouby na rukách.Mlžno je, není vidět na krok a tak...kam bychom chodili...v mlze se ztrácí v lese nejlépe, honem, kde je les.Vlci..v lese jsou vlci..krásní, chytří, vznešení, temní, tolik...divocí...a těch zubů, miluju zvuk trhajícího se masa..a hele, je moje, tak asi au.Vlastně pomoccc...já volám...nejde to, mám zašitý rty a švy se na sebe lepí jak v pochodu vojáci.Roztrhnu je...sakra...okousaný nehty, teď mi chybí...drásám, trhám,škubu, pářu..hotovo...tak, nádech a "Děkuju vám děti noci"V dáli se ozve přešťastné vytí..zase roh..zase myšlenky..kyvám se...proč mi jen tolik tu kazajku utahli tak moc?Nemůžu dýchat, nemůžu lítat a přemýšlí se mi taky ztěžka.