12.04.10 | čtenář já | 2301 x | vypínač
Vevnitř, pomalu, jedna za druhou
Na povrchu jedna a zbylých devět jen tak bublá a bublá
Kdy už bude konec? Nedá mi to spát
Ten příšerný zvuk myšlenek, který by měly radši být zamrzlý v poslední desetině ledovce mojí duše
Tvůj nos, rty, oči, úsměv, co mě roztaví
V tom spojení, ve tvém sevření, kdy tvoje teplo a tlukot tvého srdce je to jediný, co cítím
Všechno najednou bylo tak správně...
smutek město fantasy podzim žena * svoboda haiku touha cesta krev zoufalství hrůza sen poezie horor momentka sex voľný verš beznaděj deprese . tma srdce nenávist naděje smrt temnota humor vzpomínka emoce sobota noc horror .. vztah aa samota jen tak vyznání ... láska marnost bolest mládí život vztahy x pocity antilistí realita pocit zklamání strach osud zima čas les přetvářka povídka příroda erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866