Nokturno.net / tvorba / dílko

seděla plakala
ve svitu slunce
plakala v dešti někdo to maloval
byla to hezká mladá žena s vlasy dlouhými
za které by rád tahal každý kostelník
ne nijak zprudka ale něžně jako když praská srdce zvonu
v kruzích pohybovala se v prostých kruzích
na hranici balonu a pomeranče

když padla noc měsíc na sebe přitáhl víc světla
žena přestávala být vidět musel bys ji čichat chytnout za ruku…