Nokturno.net / tvorba / dílko

I.
Jsem v okamžicích čekání (jsou tmavomodré)
a svoje osudy vidím ve vašich očích.
Je to jako sedět ve vlaku a neposlouchat
(stromy mizí)
Kam odcházet, když všichni spí.
Veselá hra s nožem,
zase jen čekání…
…na další život.
Maluju hvězdy a hledám cesty,
bez klíčů.
Slova se lámou v i,
jen tak, jsme…

II.
Život ženy je bolest (k&# áči),
nerozeznat barvy a vzývat blázny.
Zima je smyslná a lepí se na tebe,
odpusť.
Nejsem špatná, když věřím.
Abys došla osvícení,
musíš políbit všechny lidi
a dívat se jim do očí.
Lhářko.

III.
Noc tak lehce našla všechna slova,
přikryla se pláštěm a není ji vidět.
Kůži má napnutou k prasknutí.
Dovolíme bohům zpívat o smrti
a utečeme, společně nazí,
budeme naříkat nad krásou mraků,
děti bez matek.