25.02.07 | popelka, @, další tvorba | 2420 x | vypínač
Život svůj měl jen smutek a pláč,
nechápal tenhle svět.
Však dříve byl v životě velký rváč,
a teď?
Nezná lásku, štěstí a smích,
však dříve miloval lidi.
Leč on pro ně byl jak krvežíznivý vrah,
který zabijí malé děti.
Byl jak noční můra,
která Vás v noci nevědomky straší.
Přitom ona má noci ráda,
chápete co tím chci říci?
Dnes tu sedí na pomníku
a přemýšlí nad svým životem.
Má si pověsit lano na větévku?
Nebo dál snášet ponížení před bohem?
Opíjí se krvavým vínem,
proč jste tak krutí?
Hovoří s vlastním stínem,
který ho k tomu nutí.
Teď stojí na skále,
pohled to je žalostný.
Nyní skočil náhle,
proč jen on je smutkem zlomený?
Letí, letí dolů,
vzdává hold té skále.
Volá: už letím domů!
napětí i strach cítí náhle.
Však už jenom metr na zem
abude konec trápení.
Už je vezen nebeským vozem,
a radost ho náhle zaplní…
noc vyznání . povídka láska sex zklamání voľný verš pocit jen tak humor realita hrůza vztahy přetvářka deprese smutek svoboda ... fantasy naděje marnost strach samota bolest touha zoufalství nenávist * zima haiku sobota mládí čas žena sen vzpomínka cesta poezie horor smrt srdce tma podzim beznaděj x krev vztah příroda momentka emoce temnota pocity les .. antilistí erotika město aa horror život osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866