14.02.07 | čtenář Berenika, @ | 2071 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
, linkuj! 
, jagg 
noc . temnota smutek vztah aa vzpomínka tma poezie emoce samota realita momentka x pocit čas vyznání horror naděje sobota humor ... haiku podzim .. město přetvářka * žena povídka nenávist mládí sex voľný verš marnost strach erotika zima antilistí zoufalství pocity beznaděj smrt les život touha příroda horor hrůza svoboda bolest deprese fantasy jen tak cesta sen srdce zklamání krev osud láska vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867