16.04.04 | Jonáš, @, další tvorba | 2604 x | vypínač
On byl pouhý on...
Říkali mu Velký Jon.
I když on byl jenom on - vlastně Jon,
chodil rád na peron
a sledoval mašiny.
Jednou však zapomněl na bonton
a začal dělat kraviny.
Jednoho dne přesně v devět,
vypadal jak děd Vševěd.
Potom si to v přestrojení
pádil pěkně z ostra.
Rozpoutal nám představení,
ale smůla,jak to chodí,
zbyla z něj jen kostra.
V tom si on - onen Jon
představil velký strom,
ten se táhl do nebe
a Jon,ten byl celý bez sebe...
Avšak ulomil se velký kus,
padá,padá na Jona,´
všichni kolem řvou:,,Bacha na haluz!´´
Pak z děsivým rachotem
rozsypal se celý Jonův sen...
* realita tma marnost cesta sex čas haiku osud bolest antilistí erotika vztah zoufalství voľný verš vztahy jen tak život podzim poezie zima horror touha beznaděj les fantasy zklamání samota noc . srdce přetvářka žena smutek deprese .. emoce krev město sobota smrt pocity ... láska příroda povídka nenávist pocit momentka x aa vzpomínka sen mládí humor horor strach temnota hrůza naděje svoboda vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866