24.02.08 | Rovena, @, další tvorba | 2189 x | vypínač
Za melancholicky vděčné,
jak vločky sněhu na jaře,
já měním struny teskné
na oprýskané kytaře.
Jen akordy, mí společníci,
svůj žalozpěv zpívají.
Snad ódu na večernici,
jež - jen v duchu - líbají..
nenávist les vztah život x humor smrt osud erotika cesta žena deprese fantasy mládí marnost smutek město přetvářka povídka krev hrůza srdce vzpomínka * příroda poezie haiku ... podzim temnota noc láska strach sex vztahy zima samota pocity . pocit tma emoce zklamání zoufalství bolest .. jen tak voľný verš antilistí momentka horor sen beznaděj sobota vyznání svoboda naděje aa horror realita touha čas
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866