16.09.07 | čtenář Wali, @ | 2232 x | vypínač
Umřela Láska
Umřela Láska.
Slunce ztrácí svůj jas
obloha tmavne.
Ach, proč odešla Láska zas?
Jak Samota to zvládne.
Slova, jenž zdála se být plna síly
teď, když umřela, zmizela
změnila se v jehly – jsou po nich díry
a nejen do duše, ale i do těla.
To bylo o lásce. Nebo snad o lži?
Co si dva říkali? Budeme svoji navždy.
Proč ta slova tolik bolí
a každá vzpomínka
a u srdce pálí?
Je to snad osud, hloupost či trest?
Proč ale, za co? Kdo to má snést?
Teď je ten zraněný jak Malý princ
sám, daleko, na poušti – pryč.
Čeká tam na hada – na jed.
By už tu nebyl – a to hned!
emoce strach erotika horor přetvářka pocit cesta žena vyznání momentka jen tak naděje samota smrt hrůza temnota pocity město antilistí touha voľný verš bolest čas horror * poezie haiku ... srdce nenávist fantasy život .. povídka láska sobota vztah zoufalství humor příroda beznaděj svoboda zklamání x . tma marnost podzim osud zima mládí aa vztahy realita noc krev smutek sen les vzpomínka deprese sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866