05.12.10 | Aranel, @, další tvorba | 2911 x | vypínač
Dívám se z okna na zasněženou ulici
a představuji si, jak po ní jdeš.
Černý kabát, modrá šála, černé vlasy,
rovné, plné sněhu, rozevláté.
Trochu ti to podkluzuje.
Díváš se do mého okna
na mě.
Jenže zvonek nezvoní
jak taky,
když tu nejdeš ani nejsi.
Hm
Je to hnus ale asi se vyžívám
v sebetrýznění.
, linkuj! 
, jagg 
horor svoboda povídka vztahy humor hrůza nenávist život horror vzpomínka antilistí smrt les . sobota jen tak voľný verš vztah tma žena smutek čas momentka haiku beznaděj sex naděje mládí láska cesta touha noc osud město vyznání zoufalství zima emoce deprese marnost ... pocity krev pocit aa přetvářka * zklamání realita samota .. fantasy poezie sen srdce temnota příroda x strach podzim bolest erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867