05.12.10 | Aranel, @, další tvorba | 2937 x | vypínač
Dívám se z okna na zasněženou ulici
a představuji si, jak po ní jdeš.
Černý kabát, modrá šála, černé vlasy,
rovné, plné sněhu, rozevláté.
Trochu ti to podkluzuje.
Díváš se do mého okna
na mě.
Jenže zvonek nezvoní
jak taky,
když tu nejdeš ani nejsi.
Hm
Je to hnus ale asi se vyžívám
v sebetrýznění.
, linkuj! 
, jagg 
sobota krev tma naděje život poezie žena láska bolest momentka podzim čas vztahy srdce zima humor cesta samota beznaděj x vzpomínka noc zklamání sex antilistí mládí zoufalství * voľný verš temnota pocity touha horror aa pocit povídka deprese horor svoboda erotika příroda město hrůza haiku .. smutek nenávist emoce les realita vztah . ... marnost jen tak strach fantasy přetvářka vyznání osud sen smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867