Nokturno.net / tvorba / dílko

Zavřená do ráje, do věčné zlaté klece,
Jen nektar z květů mohu pít.
Bez tebe drahý být se mi tu nechce
Chci bránu zlatou rozrazit
A pak jít dlouho černou tmou
Do pekel, lásko, za tebou.

Můj temný anděli na křídlech zla
Pošli mi svoje pírko černé
Mé srdce zůstává ti věrné
Kéž bych tě opět nalezla

Na břehu čisté říčky sedávám sama
Slunce mi posílá zlatý šíp.
Nechci už Boha, sebe klamat,
S tebou by mi tu bylo líp.
Tak půjdu sama, cestou zlou,
Do pekel, můj milý, za tebou.

Můj ochránce, co spad jsi dolů
Pošli mi pozdrav z plamenů
Vždy když si na tě vzpomenu
Chci abychom zase byli spolu

Pod stromy mám své vězení
Na nebe hledím prosebně.
Nic na tom ale nezměním,
Já bez tebe, ty beze mě.
Trpíme tu za lásku svou,
Chci do pekla, drahý, za tebou.

Můj milovaný, musíme žít
Tam kde je láska jen vzpomínání,
Život nás proklel a za pokání
Nesmíš mě nikdy víc políbit.

Miluješ mě a já miluji tebe
Kdekteré srdce by nad námi změklo.
Krutý je však Bůh a jeho bílé nebe
Krutější je Lucifer a temně rudé peklo.
Já hvězdy mám navždy nad sebou
A do pekla nesmím za tebou.