Nokturno.net / tvorba / dílko

" ..uúú.. Božkááá.. kdepak seš..? "
" Tady sem.., a proč tolik řveš..? "
" .. kdééé..? "
" Sakra, Pucino.., seš hluchá, nebo neslyšíš..?! Tady sem.. v obejváku.. "
Po chvilce zmatků se ale Pucina a Božka našly.
" Božka, ale proč ti to rádio tak řve..? Já tě vůbec neslyšela.. A vůbec, co to posloucháš ? -
" Djanga Rajnhardta.. "
" Kohóó..? "
" Ty snad, Pucino, nevíš, kdo to je ? "
" Nééé.., kdo..? "
" Král svingu, Pucino.. "
" .. Božkáá, ty seš taková moudrá.. "
" Hele, Pucino, už tolik nekecej. Pojď, dáme si oříšky.. a mám taky višňovej likér.. Dáš si, ne?! I já bych si lízla.. "
A tak Božka s Pucinou v pohodě chroumaly oříšky, cucaly višňovku a poslouchaly toho kytarového mága.
" Poslyš, Pucino.. " ozvala se po chvíli Božka, " .. a kvůli čemu si přiběhla ? "
" .. jéééminkote, to sem ale kráva.. Božka, nemáš kousíček špeku ? Víš, ten můj Miki co chvíli přijde domů a já ještě nemám oběd.. "
" Sakra.. dobře, žes to vzpomenula, Pucino.., ani já pro toho svýho ještě nic nemám.., ale vždyť se svět proto nezboří. Dejme si ještě z tý višňovky.. "
Chvíli bylo ticho, klídek, pohoda, obě statečně nasávaly.
" Hihihi.. Božka.. " zahihňala se pojednou Pucina, " .. já sem ti už nějak cáklá.. Ty ne ? "
" Ale jóó... já taky, Pucino.. Júúú.. a kdyby se tu tak teď zjevil Alfréd.., by se ten smíchu nezdržel, kdybychom si ho my dvě podaly.. " pištěla Božka.
A tak se obě hihňaly a pištěly, když tu se najednou otevřely dveře a v nich se zjevila jakási střapatá ženská se zjevnou opicí. Přelétla kalnejma očima nepořádek po nočím žůru a když spatřila Božku a Pucinu, zaúpěla.
" Alfréde.. ty zdechlino líná.., kocouří mrcho vypelichaná..! Zase seš někde na fraji.. a tady se ti myši honí.. "
V záchvatu zlosti hodila po myších papučí, ale trefila jen broušenou karafu s višňovkou a likérky, druhou papučí velkou fajansovou vázu a za ní stojící benátský zrcadlo..
.. a z nonstop hrajícího CD přehrávače tuhletu pohromu doprovázely svižný rytmy svingu..