Nokturno.net / tvorba / dílko

V takových nocích
všechno je změněné,
i listí na stromech,
polštářky mechu...
živá krev vytryskne
z mrtvého kamene,
jak vánku dýchnutí
ozvěna vzdechu.

V takovou noc
je les plný bytostí,
některé jako by nebyly
z tohoto světa.
Zas známé chvění
proniká do kostí,
vlčí hlas měsíční
paprsky splétá...

Hladina jezera
stává se zrcadlem,
ve kterém všechno
je dnes trochu jiné.
V kratičkém příměří,
kde zlo chvíli není zlem,
ani ten nejslabší tvor
nezahyne...

Cinkají drobounké
rolničky v korunách,
slavnostní zvonkohra
na přivítání...
jen v noci takové
překročit smíš ten práh,
pozvednout oči
a pohlédnout na Ni...