14.10.16 | Donar Tyr, @, další tvorba | 1469 x | vypínač
Polykám,
naší budoucnost.
Ve své rozkoši to nevidíš,
obracíš oči ke hvězdám.
Stavím chrám,
démanty za plodnost
a věčnost jen pořídíš...
Ta zbude nám.
Pohlcuji Tě,
pahltné zvíře to chováš.
Z ruky mě nekrm, Tvé tělo je můj stůl prostřený.
Tisíc svých dětí jsem již pozřela.
Miluj mě,
jediný ty mě před (mými) hříchy schováš-
budeš tím hříchem taky pak potřený.
Had je má potřeba, jablíčka má nezralá...
Jaké jméno by měl můj syn?
Možná jako otec Alexandra Velikého.
Možná jenom nechci, aby ho historie soudila.
momentka srdce tma voľný verš smrt strach pocit bolest zoufalství svoboda nenávist samota vztah .. naděje humor antilistí město smutek erotika touha marnost . emoce příroda deprese vztahy jen tak poezie hrůza vzpomínka osud povídka sobota vyznání horror cesta zima pocity les žena noc * temnota krev mládí realita fantasy zklamání láska podzim sen život přetvářka x ... horor čas sex haiku beznaděj aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866