14.10.16 | Donar Tyr, @, další tvorba | 1454 x | vypínač
Polykám,
naší budoucnost.
Ve své rozkoši to nevidíš,
obracíš oči ke hvězdám.
Stavím chrám,
démanty za plodnost
a věčnost jen pořídíš...
Ta zbude nám.
Pohlcuji Tě,
pahltné zvíře to chováš.
Z ruky mě nekrm, Tvé tělo je můj stůl prostřený.
Tisíc svých dětí jsem již pozřela.
Miluj mě,
jediný ty mě před (mými) hříchy schováš-
budeš tím hříchem taky pak potřený.
Had je má potřeba, jablíčka má nezralá...
Jaké jméno by měl můj syn?
Možná jako otec Alexandra Velikého.
Možná jenom nechci, aby ho historie soudila.
vztah sex erotika pocit beznaděj příroda žena zklamání zoufalství pocity marnost láska noc sen cesta humor antilistí podzim aa nenávist čas . smrt sobota město horror les osud fantasy zima voľný verš přetvářka život momentka deprese smutek krev * hrůza samota poezie touha mládí bolest ... temnota tma haiku naděje realita vyznání strach emoce vzpomínka svoboda .. srdce povídka jen tak x horor vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866