Nokturno.net / tvorba / dílko

Včera večer jsem šel domů svou vesnicí.
Cítil jsem zvláštní pocity,a uvažoval nad zajímavými věcmi
a to mne inspirovalo k napsání těchto blábolů.

1.Stín
Můj stín má podivné starosti.
Čím blíže je místu, jež je pod lampou, tím menší je.
A v absolutním podlampí na něj vlastně šlapu, a jej to bolí.
Ale chtěl by být pořád větší a větší.
Ale když je největší, v maximální vzdálenosti od lampy
tak už není.-"kdo chce víc,nemá nic."
Ten je tak nemoudrý.
Ale pozor! Stíny jsou naším odrazem.

2.Duchové v autech
Nerad procházím v noci kolem zaparkovaných aut.
Mám strach, že tam uvidím něco, co by vidět nemělo být možno.
Třeba ducha nějakého mrtvého řidiče.
Jak sedí, drží se volantu a hledí vpřed.
Zajímalo by mne, jaký by ten duch byl.
Možná dosáhl konečného poznání, že agresivita za volantem nemá smysl.
Něco jako osvícení.(třeba před svou smrtí pokorně zabrzdil)
A pak by byl klidný a usmál by se na mne. A možná by mne chtěl i svézt.
A nebo je prokletý a jeho duše nemá spočinutí.

3.Duchové na ulici
Bojím se v noci, že spatřím ducha.
Vypadal by úplně jako člověk, takže bych ho nepoznal.
Vlastně se děsím,že uvidím člověka.
A tak jdu a mám nepříjemný pocit.
A když pak uvidím nějakého člověka, uklidním se.
Řeknu si."ještě že to není duch"!

4.Zvuk
Když už jsem se pak blížil k domu,
tak jsem uslyšel husný zvuk nějakého letadla.
Nemám ty zvuky rád,
já srab mám strach, že to letadlo padá na zem.
(a mohla by to být i jaderná raketa a pak by byl konec světa)
Když už jsem se blbížil k domu...

5Podivné světlo na nebi
Uviděl jsem ho na nebi.
Bylo opravdu podivné
a svítilo
(FUJ!)
Kdybych třeba věřil v UFO, radoval bych se, že ho vidím.
Ale jsem příliš ukotven realitou.
A tak přicházím o spoustu emocí, jako třeba kdyby výše uvedené.

6.Příchod domů
Přišel jsem domů- uzavřel jsem za sebou domovní dveře.
Úleva! konečně domov a klid a jistoty.
Ale té šedě! Venku to tak nudné není.
A už jsou pryč ty inspirativní pocity..Takže další bláboly mne nenapadnou.

Tak to by bylo tak vše.
Asi Vám to nic nedá.
Ale pokusil jsem se o nějakou experimentální poezii.
(FUJ!)

P.S.:Toto je definitivní podoba.Už tuto blbost nijak upravovat nebudu.
Napadla mne totiž odpoledne báseň.

Chtěl bych popsat absolutní krásu.
Ale ta je pro každého jiná.
A ničí slova na ni nestačí.
A tak je vlastně jedno,co napíšu.