14.11.05 | čtenář spina | 1986 x | vypínač
Byla si mi vším,
vše pro co jsem žil.
Vše!
Miluji tě, říkala si.
Proč tohleto já říci
nikdy neuměl?
Proč?!
Teď již je pozdě
na těch pár slov.
Snad neměla si pít,
snad jsem ti měl klíče od auta zabavit,
snad jsem měl řídit já.
Snad!
Kéž bys nechtěla už jet!
Snad to byl osud,
snad nastal můj čas,
kdo ví.
Ten čelní střet..
Oh ne! Ta bolest!
Proletěl jsem čelním sklem.
Ty jsi měla štěstí. Bohudík.
Žiješ!
Já ne,
ale neplakej.
Přeju ti život,
lásko moje!
Mé poslední slova : Miluji tě!!
noc antilistí realita láska strach * vyznání pocit deprese příroda krev touha samota horror žena vztahy město hrůza vztah marnost voľný verš . fantasy erotika srdce sen přetvářka cesta zima les x zoufalství život čas osud .. zklamání podzim emoce povídka humor mládí momentka naděje sobota ... sex bolest horor vzpomínka haiku svoboda tma jen tak beznaděj temnota poezie smrt smutek aa pocity nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866