14.03.06 | malcom, @, další tvorba | 2050 x | vypínač
V mlze smýkáš sebou od ucha k uchu
a ponořené ulice pláčou s Tebou
jsi v narkóze lásky
bez smyslů
v kouzelnosti zapadlých milenců
v opiu krásy
a trápí Tě vrtkavost osudu
tak, jak oni píší mrtví.
Tak zatraceně Tě mám rád
a Ty v celé své vznešenosti (celou svou vznešeností)
bez obav mne gilotinuješ
a gilotinou je Tvé tělo
morfiem načichlé
a já opíjím se
v mračnech Tvého obočí
tak jak o něm píší mrtví.
Omámen nemocničním světlem
záře dlouhého tunelu
a pár zlomených vět do větrů
o lásce a tak
jak prý je to krásné
když sevře Tě při lásce infarkt
a příroda je na osud krátká
když jsi v narkóze
plné rudých nasáklých oblaků
a kolejí z Tvé páteře
jak rozmilé je dovádět na hraně
zpátky
se však nemusíš vrátit…
(26.1.2003)
žena zima nenávist vztahy momentka život krev emoce samota bolest zklamání ... horor hrůza vztah x haiku povídka srdce naděje přetvářka touha poezie les fantasy horror . láska svoboda realita aa humor sex erotika antilistí pocity beznaděj .. cesta smrt marnost strach sen deprese temnota osud smutek vzpomínka noc vyznání tma čas * příroda podzim sobota zoufalství město mládí pocit voľný verš jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866