Nokturno.net / tvorba / dílko

se snažila projít spánkem vřes loudavě do kuchyně
vypitej bojka s těžkostmi prstů diriguje hudbu stínu nad tím rájem
a ona to všechno co zavání prostorovým vytrhává v sebe
nepamatuj si v některém že tu bílila stěny tak kolmá až bojku hlodali oči přes tmavnoucí vody
„ je potřeba revitalizovat mýtus, probudit a pak se milovat a fouknout do skla“
Fouknout do skla-zamlouvá se mi to milování-už dlouho ne-už teď se s tebou chci smířit
Dole u řeky nebo s jistotou ale skutečnost že se tomu stejně budeme smát mě lehce lidsky zaráží
Vnímám to přes keře,schovaně číhajíc kde jiní čekají deus ex machina svíravého strachu toho aranžujícího do iluzí závětří života
Marnotratná Bolemíro…chodím a kocovina mi nalévá tušení smrtí
Ach do hajzlu ty vaše tajný…..těžkosti
A pak se to stalo když sem kouřil na zahradě ( ne kosti ale vecpaný tabák) v takovém nočním kmitočtu (ještě nebyla tma) se kulisy roztříštili a já zahlídnul osvětlovače…..osvětloval stromy na kopci.Pak se všechno zase vrátilo k normálu.Piáno tikající v záhlaví toho a všeho
Je mi jinak klidně