25.06.07 | Donar Tyr, @, další tvorba | 2568 x | vypínač
Říkáš, že nemúžeš mně milovat…
Dobře víš, že prosit o kousek něhy nebudu.
Copak je pro tebe mít mě rád?
Kolikpak pocitú značí snad???
Snad proměním se ti za splnu ve stvúru.
Tak již dávno měl´s mě oplakat.
Mých já je dost, však srdce jen jedno- snad,
již zapadlé prachem a stínové.
Však jen já rozhoduju komu jej dát,
pro koho nechat jej naříkat…
Kto múže vztáhnout na něj ruce a zasadit rány morové.
Kolikpak času chtěl sis ještě dát???
Nežli zjistíš zda chceš zústat anebo utíkat…
Radši tedy běž.
Nebudu plakat, nebudu se smát,
jen přestaň se mého srdce dotýkat.
Je křehké…
Tak když ublížit mu chceš, alespoň přesně řež…
horor smutek * sex život mládí příroda touha naděje město les cesta marnost vztahy zoufalství hrůza voľný verš sobota osud zklamání x bolest humor samota srdce pocit jen tak vyznání čas smrt sen přetvářka svoboda aa nenávist temnota poezie horror podzim ... fantasy žena momentka strach realita krev erotika . povídka emoce vzpomínka zima noc .. beznaděj láska haiku tma deprese pocity vztah antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866