30.09.05 | čtenář martina c. | 2027 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
sex touha jen tak momentka ... vyznání x život marnost svoboda vztah sen aa temnota sobota cesta erotika žena tma fantasy mládí * láska zima naděje hrůza příroda krev horor bolest čas horror noc strach zklamání smutek podzim vztahy nenávist emoce srdce samota povídka realita osud pocity humor smrt haiku antilistí les město vzpomínka .. deprese beznaděj poezie zoufalství pocit . přetvářka voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866