30.09.05 | čtenář martina c. | 2377 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
, linkuj! 
, jagg 
smutek x pocity haiku vyznání .. přetvářka láska bolest žena nenávist marnost vztahy emoce antilistí čas tma život fantasy naděje příroda jen tak horor krev pocit les smrt sen svoboda horror noc sobota erotika touha srdce beznaděj humor město zoufalství ... vzpomínka strach samota realita sex vztah temnota momentka podzim povídka zklamání . zima deprese * aa poezie osud hrůza cesta voľný verš mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867