30.09.05 | čtenář martina c. | 2409 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
, linkuj! 
, jagg 
vztah humor hrůza smutek láska nenávist zima momentka fantasy povídka smrt osud emoce sen pocity ... * beznaděj erotika sobota voľný verš . vztahy strach pocit poezie temnota podzim deprese aa touha město život vyznání marnost sex haiku antilistí horror příroda svoboda bolest přetvářka jen tak samota zoufalství zklamání naděje cesta srdce vzpomínka realita les .. tma noc žena mládí krev čas horor x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867