29.01.07 | já, @, další tvorba | 2379 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
, linkuj! 
, jagg 
pocity momentka sen zima voľný verš sobota horor .. strach láska srdce emoce poezie horror zklamání antilistí naděje svoboda touha zoufalství fantasy vzpomínka tma samota nenávist vztahy . osud haiku smutek hrůza povídka vztah realita čas x aa noc žena * humor ... smrt bolest přetvářka beznaděj jen tak sex marnost les pocit deprese krev život podzim příroda město vyznání cesta mládí erotika temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867