29.01.07 | já, @, další tvorba | 2009 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
poezie bolest beznaděj žena svoboda x sex deprese smutek přetvářka pocit podzim zima erotika krev emoce sobota vyznání fantasy cesta povídka vztah strach momentka smrt příroda vztahy pocity voľný verš haiku ... osud srdce noc touha naděje čas antilistí zklamání nenávist mládí tma sen .. les . humor jen tak horror samota láska vzpomínka realita město marnost život hrůza * zoufalství temnota horor aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866