29.01.07 | já, @, další tvorba | 2343 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
, linkuj! 
, jagg 
smrt deprese podzim vztah samota touha srdce marnost život čas les láska ... . zklamání antilistí erotika zoufalství zima hrůza horror jen tak .. osud strach svoboda pocit mládí momentka realita vzpomínka temnota sobota beznaděj přetvářka vyznání žena emoce naděje sen horor povídka * vztahy noc pocity poezie příroda haiku smutek město krev sex x aa humor bolest cesta tma nenávist voľný verš fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867