18.02.08 | Solitaire, @, další tvorba | 2940 x | vypínač
Barevným dlážděním z listí
vstupuji do chrámu,
kde nikdo Bibli necituje,
nečte se z Koránu...
Má svatá kniha soukromá
spočívá v nitru lehce,
mozaika svářících se pocitů
prostého veršotepce.
Dech toužícího milence
ukryl se tajně do vánku,
rozčesal něžně za šera
milion plavých copánků.
Pak vzbudil spící jednorožce,
nahnal je do obory,
čaroděj lektvar vykouzlil
z kořene mandragory...
Stříbrný poutník v náručí
ševelícího ticha
tuší,že času navzdory
Bohyně v kameni dýchá...
Sem moje srdce směřuje,
tak jako včely k úlům,
jsem sama sobě Pýthií
a les mé orákulum.
Kolena tady nezebou,
netísní žalmů pláč...
já šeptám tiše "Matko má" -
- nikoli "Otče náš..."
Pro Jeho slávu stovky let
zmíraly světice,
pro lásku k Matce-Bohyni
planuly hranice!
Však dobře vím,že i když zbraň
strašná je lidská pýcha,
v té dnešní noci stříbrojasné
Bohyně v kameni dýchá...
čas zoufalství povídka .. svoboda osud tma * poezie ... sobota pocit bolest krev emoce láska nenávist strach jen tak beznaděj antilistí horor vzpomínka cesta příroda x horror mládí smrt les sex pocity deprese zklamání sen temnota přetvářka voľný verš život marnost zima smutek žena erotika město vyznání naděje . touha hrůza realita podzim aa vztahy humor momentka vztah noc haiku fantasy samota srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866