Nokturno.net / tvorba / dílko

ozvěny včerejšího soudu
zločinec v okovech z cizích snů
chtěl překonat vrchol sebepoznáním
přivlastnit si prvotní zákonnost

obhájce bouří otupělé smysly
alespoň jedna rýha v srdci
alespoň jedna po dobrých řekách pluje

soudce ale protěžuje fakta
po právu rozrušený
prohlásil své meze za povinnost
tak je to svaté
dát slabým řád
a silné vyhnat z domu
pravda je touha po sdílení a časem
a v jiných ústech bledne

strom rozsudku se rozevřel

a zaplakal boží syn
zaplakal třikrát na jediné slze

dnes večer klidu nedojde
bude izolován dokud neoslepne hřích
dlaždice z neutrálních lebek zebou pod chodidly
Jezulátko onanie
pěnivé sliny v matracích
znásilněná skutečnost ve prospěch přijatelného

vězeň dostal šanci
odejmut světu
za několik let prodlouží čas
mezi myšlenkou a činem

pak ozdobí své ruce
náramky z krvavé břízy
a v očích zamrazí
ta cesta, jež ho protíná

vydechne třikrát
na spoutaném větru
pokání sotva slyšitelné píšťaly

Zůstaň dnes skryta, matko duchovnosti
ale obejmi mne tělem

je psáno
v sobě, i v jiných
Milujte světlo
Respektujte temnotu