17.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2412 x | vypínač
Svíce svítí, už se stmívá,
je chladno...
Mraky plují po obloze,
přináší sebou zimu.
Svíce dohasíná,
zima je tady.
Šero mě obklopuje,
svírá mě v jednotvárnosti.
Ta šedá je všude,
drží a nepustí.
Padá ze všech stran,
jsem menší a menší........ už nejsem.
Tráva voní, slunce se směje.
Cítím,
cítím, že žiji...
Probouzím se,
s každou novou květinou,
s každým teplým paprskem
s každým okvětním plátkem,
jsem blíže bytí...
Čekám,
čekám na tu chvíli,
kdy se jaro rozbují.
Ten okamžik pro mě znamená život.
, linkuj! 
, jagg 
bolest horor strach sobota nenávist vztah deprese horror x přetvářka pocit hrůza osud láska aa ... vztahy příroda vzpomínka realita samota cesta pocity podzim sen povídka temnota vyznání srdce čas humor jen tak touha mládí naděje život noc zoufalství zima emoce tma sex zklamání město .. svoboda poezie . fantasy les smutek krev marnost * smrt momentka antilistí erotika beznaděj haiku žena voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867