19.12.07 | změněný, @, další tvorba | 2627 x | vypínač
Až k vzteku je jak zarytě
a naprosto nepokrytě
hlodá mě zima do řitě.
V kapse mi cinká jenom klíč,
co zbyl mi, když šel jsem pryč.
Tak si mě klidně, klidně znič.
Kopni si, když jsem na zemi
a dál a znova směj se mi.
Otloukej mi o hlavu,
že si za to všechno můžu sám
jako by to s každým dalším vyřčením nabíralo na významu.
Jako by tady byla naděje,
že po sté si to už konečně
uvědomím.
***
Koupím si konzervu
a budu si představovat, že jídlo uvnitř je tak chutné, jak vypadá na obalu
ale nebudu ji otvírat
ne, radši ne.
Dnešní konzervy nejsou k tomu, aby se otvíraly.
Pandořiny skříňky,
trojští koně;
klíčový moment je ten, když obal upoutá zákazníka
a ten si šáhne pro plechovku do regálu,
pak už je všechno jedno.
Dnešní životy nejsou k tomu, aby se žily
koho zajímá, co se děje v tobě?
ale běda ti chlapče, jakmile nemáš patřičný obal.
vztahy srdce ... temnota osud . marnost podzim smrt láska město zima beznaděj sen momentka jen tak bolest naděje vzpomínka nenávist les tma přetvářka vyznání příroda pocity strach mládí antilistí x zklamání erotika noc smutek pocit krev zoufalství sobota haiku sex vztah svoboda deprese samota * horor aa realita humor život cesta horror hrůza .. poezie čas povídka touha fantasy žena emoce voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866