18.07.06 | Donar Tyr, @, další tvorba | 2267 x | vypínač
Mé tělo je jenom nástroj,
vyloudí pár vzdechú…
Áááách.
Tak v peřiny mně nastroj..
V listy a kousky mechu.
Strach???
Snad, že nasadíš mi postroj.
Prý nepodléhat strachu?
Mění se v popel, prach.
Tak sedni si na kraj postele
a nech mě přitulit ke tvému boku…
Zítra spovídat se budem v kostele,
my kacíři ve vlčím rouchu…
A pohlaď mi ještě struny na levé lopatce..
Táááák!
Stejně již mám hlavu v oprátce.
Skočím pak.
Teď ti zlíbám ještě šíji…
V poslední chvíli..
Ten sen je naštěstí pryč…
beznaděj samota zoufalství * vzpomínka sex voľný verš deprese žena život smrt touha marnost sobota svoboda podzim realita mládí noc humor čas vztah momentka x smutek příroda poezie ... .. láska jen tak nenávist pocity zklamání cesta krev vyznání temnota les emoce hrůza bolest město srdce erotika antilistí osud haiku sen strach pocit zima aa fantasy povídka naděje . horor horror vztahy tma přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866