18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2388 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
zoufalství čas přetvářka hrůza smutek realita samota srdce horor město poezie osud antilistí voľný verš příroda . * noc pocity vztah svoboda podzim vzpomínka sen povídka tma haiku láska cesta sex touha bolest humor život zklamání beznaděj krev sobota momentka smrt jen tak fantasy temnota marnost les ... horror nenávist emoce deprese vyznání pocit zima .. vztahy naděje x aa žena erotika strach mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867