18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2411 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
mládí vyznání nenávist město strach pocity haiku žena samota krev zima touha pocit svoboda cesta sen ... noc sex bolest jen tak voľný verš poezie tma emoce x příroda horror antilistí smrt zoufalství smutek momentka hrůza naděje srdce realita les .. osud aa vzpomínka vztahy život beznaděj marnost podzim * čas fantasy sobota vztah erotika temnota zklamání povídka humor přetvářka láska . horor deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867