18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2066 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
čas deprese jen tak tma pocity emoce humor sobota město voľný verš les realita zklamání život zoufalství vyznání krev naděje smrt svoboda sen strach podzim cesta haiku bolest pocit zima temnota erotika vztahy touha samota sex poezie mládí horror horor povídka přetvářka smutek nenávist žena . beznaděj láska antilistí noc příroda aa ... hrůza vztah x fantasy srdce momentka .. osud * vzpomínka marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866