Nokturno.net / tvorba / dílko

Znám jedno místo, plné vroucí něhy,
často v něm pobývám, sama a toužící.
Zelené ticho a řeka mezi břehy,
prokvetlá tráva, vzduch sluncem vonící.

S harfičkou sedává tam malá vodní paní,
zpívá si o vodě, tím zkrášluje svůj čas.
Opřená o strom, se dívám na svítání,
jak slunce rozmarně rozlévá svůj jas.

Zelené pastviny, v čase kuropění,
jak obláčky bělají se ovce na stráni.
Přečistá chvíle, v duši sladké chvění,
v mém srdci je blaženost, ale i čekání.

Ty víš !

Mám jedno místo, které nikdo nezná.
Pod lesním mlázím je dobře ukryto !
Najdi ho, prosím ! Snad povede tě hvězda.
Tolik slz z lásky už bylo prolito…..