21.03.10 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2437 x | vypínač
Do rytmu ranních cest se klimbal,
V polospící dráze dopřál plicím blaze pohlazení.
A bylo ráno. V bezvědomí sunuli se lidé.
Něco po nich zbude.
Otisk hýždí na sedačce,
Stíny při zdi pro zlý dravce.
Možná také supí pohled v tmavých sklech.
Možná co mi z tebe ráno zbylo – vzdech.
, linkuj! 
, jagg 
humor momentka emoce čas smutek fantasy jen tak erotika vyznání pocity les sobota noc podzim mládí zoufalství bolest aa beznaděj voľný verš . samota zklamání vztah vztahy poezie strach deprese ... naděje haiku povídka tma cesta horror příroda * smrt přetvářka pocit láska marnost sen žena vzpomínka krev osud x srdce svoboda zima sex horor .. temnota hrůza touha život realita antilistí nenávist město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867