21.03.10 | Ondra Vokál, @, další tvorba | 2088 x | vypínač
Do rytmu ranních cest se klimbal,
V polospící dráze dopřál plicím blaze pohlazení.
A bylo ráno. V bezvědomí sunuli se lidé.
Něco po nich zbude.
Otisk hýždí na sedačce,
Stíny při zdi pro zlý dravce.
Možná také supí pohled v tmavých sklech.
Možná co mi z tebe ráno zbylo – vzdech.
zima přetvářka poezie les podzim . * svoboda tma jen tak smrt vzpomínka sobota strach noc horor zklamání realita emoce povídka temnota momentka zoufalství deprese láska fantasy město horror cesta naděje touha beznaděj pocity vztah sen hrůza voľný verš x .. erotika haiku vyznání sex mládí bolest antilistí život osud vztahy marnost samota krev příroda čas srdce smutek ... humor nenávist pocit aa žena
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866