27.10.10 | čtenář Martin Toman | 2145 x | vypínač
Všech živých tvorů soumrak nastal právě;
A na kopečku z kostí nikdy nezrozených dětí,
Padlý anděl rozpíná svá křídla v mrtvé trávě,
Tiše sleduje jak z nebes krvavý déšť letí...
Na šarlatovém trůnu v síni z kostí bílých slonů,
Třpytivá se probudila Hvězda s hlasem věčných zvonů
Všech živých tvorů půlnoc padla právě,
A poslední naděje zhasla v řevu rohatého prince,
Jen jedno pruhované kotě tiše přede v trávě,
Vzhůru do temnoty hledí, oči lesknou se jak mince...
Seslala Hvězda svým hlasem na Zem požehnání,
Poslední bytosti, jenž neztratila víru ve svítání
Všech živých tvorů úsvit přišel právě,
Jako z kapky vody nedozírné roste moře,
Z kotěte králem tvorstva stal se hravě,
A proroka smetl do lidských hlubin hoře...
Zavřela své věčné oči Hvězda nehasnoucí,
Nadále život sám stráží bytosti vševidoucí
smutek realita život les povídka fantasy žena emoce temnota zoufalství čas ... touha svoboda sobota nenávist přetvářka x . voľný verš krev noc srdce vztahy erotika osud hrůza mládí bolest město sen humor poezie antilistí marnost pocity jen tak zima strach * vztah zklamání deprese podzim samota naděje momentka láska .. tma aa příroda vzpomínka cesta smrt horor horror beznaděj sex vyznání pocit haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6470
autorů: 867