26.09.06 | Doris, @, další tvorba | 2744 x | vypínač
Daleké slunce
Nevidíme ,neslyšíme a přesto dokážeme vnímat.
Je to neuvědomělý dar.
Rostoucí touha,poznat sebe skutečně se projevuje v našich
obavách a bolestech.
Kdykoliv se trestáme,nevidíme krásu ani v druhých.
Ovšem krása je taky relativní pojem.
Věřit znamená cítit.Cítit je hledání slunce uvnitř nás.
Doris
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš bolest mládí aa přetvářka beznaděj tma erotika život smrt ... . příroda svoboda vyznání marnost touha smutek x město horror zima noc láska osud sex pocity sobota horor temnota srdce hrůza pocit fantasy samota krev zoufalství les humor emoce antilistí podzim strach žena čas .. momentka naděje jen tak nenávist cesta haiku vztahy * deprese poezie povídka zklamání vztah realita vzpomínka sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867