Nokturno.net / tvorba / dílko

Srdce hloupý bolí,
slzy nedají pokoje,
tvá duše v černém kroji,
beru silu z jabloně.

Na krásný obloze ,
na krásný zemi,
chovám se fakt uboze,
řvu: pomozte mi..
Ne z bídy ani nouze.
Ale z bolesti,
je zákeřná,
láska je jen neštěstí.

Srdce hloupý zrazuje,
už nezbylo nic,
pořád nedá pokoje,
ničí mě víc a víc.

Tak bodni mi do těla,
jednu pecku,
takhle jsem to nechtěla,
vysvětli to děcku..

Že láska je jen pocit,
který se hned mění,
při tom bolí cítit,
není už chvění,
žádny chtění,
jen prach..
v dalekých tmách..

Jen z jedny strany,
něco jde,
srdce má hrubý hrany,
jsou to jen hry planý.

Jen bolest, prokletí,
Jen se dívám,
Jak ta naše vášeň,
Z okna vyletí,
A už se nikdy nevrátí….