02.02.07 | čtenář Machi | 1579 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
noc beznaděj fantasy krev humor ... nenávist x voľný verš naděje město .. aa * smrt hrůza pocity deprese horror emoce pocit realita jen tak cesta poezie svoboda sobota příroda . osud momentka strach čas vztahy vzpomínka láska smutek život bolest přetvářka samota haiku vztah podzim zklamání erotika povídka horor vyznání touha sen temnota les sex marnost zima tma zoufalství mládí srdce žena antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866