31.12.10 | Vít Vak, @, další tvorba | 2840 x | vypínač
Jsem zhrzené dítě štěstěny.
Jsem ze stěny tekoucí plíseň.
Tíseň, cítím tíseň v hrdle tvém.
Tak radši rozepnem ti blůzu.
Budem se radovat, že máš ňadra plná.
A pas máš úzký.
Co já? Zkus ty! A sáhni si na mládí.
Svádí to mrdat cellou noc.
A moc.
Jsem dítě z poloviční cesty.
Přes tyto tíže nejsem stižen davomilstvím.
S mým, s tvým chtíčem zažijeme život. A věci.
Je přeji lepší líbat tě na šíji,
nechat hlavu šílit
a klín vlhnout,
než zbaběle zdrhnout.
Jsem dítě chtivé všeckých žen,
postižen svým mužstvím se bráním době.
I v tobě. Se bráním době.
Nech čas běžet.
I mráz ať praští,
dokud aspoň potřetí nezaječíš slastí.
, linkuj! 
, jagg 
haiku cesta krev . smrt poezie beznaděj erotika sex zima .. deprese svoboda vyznání antilistí smutek voľný verš momentka nenávist tma aa les zklamání touha vzpomínka mládí noc bolest příroda temnota žena pocit strach humor podzim pocity x * zoufalství život jen tak ... srdce samota osud fantasy hrůza naděje sobota vztahy vztah sen přetvářka marnost horor láska město horror čas povídka realita emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867