31.12.10 | Vít Vak, @, další tvorba | 2818 x | vypínač
Jsem zhrzené dítě štěstěny.
Jsem ze stěny tekoucí plíseň.
Tíseň, cítím tíseň v hrdle tvém.
Tak radši rozepnem ti blůzu.
Budem se radovat, že máš ňadra plná.
A pas máš úzký.
Co já? Zkus ty! A sáhni si na mládí.
Svádí to mrdat cellou noc.
A moc.
Jsem dítě z poloviční cesty.
Přes tyto tíže nejsem stižen davomilstvím.
S mým, s tvým chtíčem zažijeme život. A věci.
Je přeji lepší líbat tě na šíji,
nechat hlavu šílit
a klín vlhnout,
než zbaběle zdrhnout.
Jsem dítě chtivé všeckých žen,
postižen svým mužstvím se bráním době.
I v tobě. Se bráním době.
Nech čas běžet.
I mráz ať praští,
dokud aspoň potřetí nezaječíš slastí.
, linkuj! 
, jagg 
beznaděj zklamání srdce sobota les pocit horror láska život pocity fantasy realita nenávist smrt podzim voľný verš mládí vztahy erotika humor zima strach touha přetvářka hrůza noc jen tak * vztah osud marnost čas .. sen poezie krev deprese . povídka horor vzpomínka ... smutek haiku město vyznání momentka cesta aa příroda emoce antilistí sex naděje žena bolest tma x svoboda temnota samota zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867