25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2218 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
, linkuj! 
, jagg 
vztah mládí strach přetvářka jen tak beznaděj město noc cesta sobota svoboda antilistí realita humor temnota naděje srdce láska čas aa nenávist marnost * vyznání bolest . erotika poezie horor ... momentka zklamání podzim voľný verš horror život samota sex deprese smutek hrůza příroda .. pocit smrt zima tma sen žena krev haiku pocity emoce fantasy zoufalství povídka x touha les vztahy vzpomínka osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867