05.05.06 | Eve, @, další tvorba | 2263 x | vypínač
Kapiláry lásky se mi tříští mezi řádky,
samozřejmost slov rozplynula se.
Tisíc elfů mi tká srdce z rudé látky,
můj světlonoš ho v bouři ponese.
V kapkách deště tančí tvoje stradivárky,
jsi to ty, tvá ústa pod lesem.
Chyběla mi křídla a kouzla do pohádky.
Jsi jediný, kdo ví, čím jsem.
Kam ztratila se nit, co k tobě mě vedla?
Stále jsi tu a chráníš mě kroky!
Držím tě za ruku, na strach dál nedbám.
Prorůstám tebou možná dny, roky..
Proč všechna krásná slova zbledla?
Čekám, že vrátí se všechno zas zpět.
Mí mágové, vlkodlak, striga a vědma,
hledají cit, co sebral mi svět.
srdce naděje hrůza žena vyznání pocit svoboda přetvářka deprese povídka bolest beznaděj pocity sen emoce mládí aa fantasy erotika vztah sex poezie . zklamání samota sobota láska zima humor podzim smutek antilistí strach krev marnost temnota horor město touha momentka vztahy zoufalství čas ... příroda voľný verš nenávist x haiku cesta život smrt osud * les horror .. noc vzpomínka realita jen tak tma
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866