27.12.04 | čtenář Kostěj Bílý | 2332 x | vypínač
Sedím sám ve smečce,
sedím,
učím se vlkem být
a bdím.
Učím se vědět, kdo jsem,
ale nevím.
Učí mě na lidi býti psem,
už to umím.
Lidi jsou vlci a já pes,
ne navždy.
Uvidíš světe ještě dnes,
staneš se svědkem vraždy.
Bodnu ti dýku do zad podle učení,
uvidíš,
bude to pro tebe horší než mučení,
však ty zříš
smrt svou a zkázu svou,
pochopíš.
Já dokončím pomstu svou.
Ty už neučíš?
, linkuj! 
, jagg 
žena deprese x cesta svoboda sobota smrt srdce aa pocit touha antilistí sex noc samota povídka * humor horror smutek erotika pocity realita zima temnota bolest zklamání fantasy zoufalství čas les sen ... haiku voľný verš tma poezie beznaděj krev strach vztahy nenávist hrůza podzim marnost .. momentka naděje . přetvářka vyznání mládí život emoce horor láska osud vzpomínka vztah příroda město jen tak
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867