09.05.04 | čtenář Lenny, @ | 2597 x | vypínač
otrhávám lístky růže,
dřív byly bílé, ale teď rudě září, až přechází zrak
jsou smočeny v krvi,
v krvi jenž prýští z tvých žil,
které někdo nožem otevřel
dívám se a vím, že tě nemohu zachránit
protože ty nechceš
už zbývá jen jeden list,
a pak už růže nebude růží,
zbude z ní jen stonek bez života, bez své původní krásy
tak jako tvé tělo,
poslední list spadl
je ticho
proč jsem ti nepomohla?
má krásná růže, vždyť už ti nebylo pomoci,
ten kdo tě utrhnul se o tebe nestaral,
moc dlouho jsi byla bez vody
život z tebe vyprchal
vítr rozvířil poházené lístky, odvál je někam daleko
neboj, už nebudu plakat…
hrůza povídka čas svoboda pocit naděje poezie podzim * jen tak sen emoce zoufalství vzpomínka . přetvářka nenávist mládí strach fantasy srdce ... vyznání les pocity vztah zima realita město osud krev beznaděj x antilistí sobota vztahy smutek deprese zklamání samota příroda horror žena temnota sex láska tma smrt život voľný verš humor momentka horor touha marnost cesta haiku erotika .. aa bolest noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866