Nokturno.net / tvorba / dílko

Až tma spolyká klidný spánek
a do zad se ti vplíží chlad,
zbavený všech svých světlých stránek
se budeš jenom litovat.

Žes nemlčel a protivil se králi,
vzdoroval právům dávno daným,
nesmál se, když ostatní se smáli,
pro právo, jež nestalo se psaným.

Ve strachu z ticha i teplých stínů,
opuštěný, bez pomoci,
všem, jen ne sobě, přiřkneš svou vinu
zalykav se vlastní bezmocí.

A právě pro tu tvou zbabělost
není mi proti šupinám
plnit mou tichou povinnost
dík tobě klidně usínám.

Sice drápy v proudech krve máčím,
rád protahuji jejich umírání,
však i má pokřivená duše dračí
má pro zrádce jenom pohrdání.

Věř mi, že si tě vychutnám
a vzpomínat budu na to jak
v slzách ptal ses proč zůstal jsi sám
když přišel tě zničit zabiják.