13.12.05 | Spina, @, další tvorba | 2498 x | vypínač
Jsem jako rozbouřené moře,
v němž plují dvě lodě - ty a já.
Jak snadno se mohou potopit,
vlny jsou veliké, větší než kdy dřív,
vítr je silnější a déšť,
déšť mě sráží na kolena.
Tvá loď odplouvá a já,
nebudu tě prosit abys zůstala! Ne!
Klesám ke dnu a v dáli vidím,
už jen tu tvou pirátskou vlajku.
Ano jsi zloděj a co víc!
Jsi vrah!
Zmizel jsem pod hladinou,
bouře ustává, moře usíná.
Na vodě plave jen květina,
ta květina, jíž si mi vrátila
a tím mě zabila.
, linkuj! 
, jagg 
sobota temnota voľný verš smutek město zklamání hrůza x touha realita zoufalství příroda deprese podzim cesta * emoce nenávist povídka osud . .. beznaděj humor poezie bolest láska vztahy žena srdce pocit krev samota jen tak horor sex erotika vzpomínka haiku antilistí marnost fantasy čas zima tma mládí život pocity vyznání horror smrt vztah přetvářka les noc aa naděje momentka strach ... sen svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867