16.10.05 | čtenář Martina C. | 2678 x | vypínač
Jen závan vzplanutí hořkosti smrtelné tváře
a ten mstivý jed už zabírá,
teď je pryč lesk andělské svatozáře
a ty jsi ten kdo umírá.
Úplně na dno spláchnuvši to co dělalo tě člověkem,
jen ústa vyprahlá dojímají nás.
Pokroucen,umučen vadou svých neřestí
jsi byl včas.
Dýchajíc povrchně dým pekelných zahrad
krkavčí četa jde ti vstříc
a ty bezmála naposled hrdě ukázals líc.
, linkuj! 
, jagg 
přetvářka zoufalství mládí smutek humor poezie . temnota život zklamání momentka čas tma naděje zima touha aa realita haiku x vzpomínka hrůza * .. osud sen pocity erotika cesta láska marnost antilistí smrt ... beznaděj deprese sex podzim fantasy příroda emoce krev město samota povídka vyznání srdce žena noc bolest voľný verš sobota vztahy vztah horor nenávist pocit les jen tak svoboda strach horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867