16.10.05 | čtenář Martina C. | 2651 x | vypínač
Jen závan vzplanutí hořkosti smrtelné tváře
a ten mstivý jed už zabírá,
teď je pryč lesk andělské svatozáře
a ty jsi ten kdo umírá.
Úplně na dno spláchnuvši to co dělalo tě člověkem,
jen ústa vyprahlá dojímají nás.
Pokroucen,umučen vadou svých neřestí
jsi byl včas.
Dýchajíc povrchně dým pekelných zahrad
krkavčí četa jde ti vstříc
a ty bezmála naposled hrdě ukázals líc.
, linkuj! 
, jagg 
strach pocit povídka .. vztahy krev smrt noc láska srdce samota jen tak mládí hrůza momentka realita cesta smutek erotika touha svoboda vztah humor tma antilistí zima poezie deprese vzpomínka emoce aa naděje haiku bolest vyznání beznaděj horor fantasy pocity les žena sen zoufalství temnota . x město ... sobota voľný verš nenávist marnost přetvářka čas osud příroda horror * zklamání sex život podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867