ikona.png, 0 kB Nokturno.net / tvorba / dílko

  

+ přidej: dílko | obrázek» přihlásit | zaregistruj se

Neúprosný čas

15.10.06 | čtenář Jindřich František, @ | 2270 x | vypínač

Když jsem tě začal milovat,
ještě ne ženu, už ne dítě,
sám sebe jsem se musel ptát,
zda všechno to,
nač myslím skrytě
a střežím kdesi v tajnosti,
mé srdce jednou neprozradí…
Tak polomrtvý úzkostí,
kterou jsem nosil kdesi v hrudi,
žárlil jsem na vše na světě,
i na ta světla na nároží,
na jejich oči prokleté,
že denně vidí na tvém loži
uléhat pannu bez viny,
po které toužím nezřízeně:
Viděl jsem v tobě Marii -
však toužil jsem po Magdaléně…

Pak neúprosný stařec čas
somnabulovi strhl masku:
Kam vytratil se z&# í jas?
Bože, tady mám další vrásku,
i vlasů jaksi méně mám
a na temeni náběh k pleši;
když k ránu kosti počítám,
připadá mi má postel bleší
a srdce bije na poplach.
Jen nevyskočit jedním rázem -
kéž zachytím se – jen taktak,
že nespadl jsem
jak měch na zem,
snad ještě kosti spočítám -
ach, Marie, kde je ti konec?
I Magdaléna je ta tam
a zpod postele čouhá hrnec…




 Přidat komentář 




› Online 9


O nokturnu

Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.

©1999-2022 Skaven

Shrnutí

komentářů: 14763
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6400
autorů: 862