27.11.11 | čtenář Kamill | 1358 x | vypínač
Vlastními zuby
ztřískatět
povrch parket.
Systematicky.
Vrstvu po vrstvě.
Ocelovými kartáči
drhnout
bez důvodu
třikrát tři metry lina,
s desenem
dávno vyjítým
z módy.
Zlověstně naleštěnou
glazuru dlaždic,
napěněným
chlapským
semenem,
rozleptávat do běla.
Bez nostalgie.
Po částech
organizovaně pálit
nespálitelné.
Zbavovat se balastu,
smrdutých,
naplavených kalů.
Sloupávat
zaschlou mastnotu
hnijících
mikročástic,
teď už
nepodstatných,
zašlých pokusů.
Takových,
co uskřinují
dehydrované rýhy
na mých zádech.
vzpomínka strach ... láska pocit město deprese aa realita mládí smrt beznaděj vztah . hrůza emoce povídka antilistí jen tak les sen horor naděje noc zklamání podzim čas erotika momentka samota žena smutek poezie přetvářka zoufalství voľný verš vztahy příroda nenávist x bolest humor marnost temnota horror osud fantasy * svoboda pocity cesta sex .. vyznání zima život srdce touha krev tma sobota haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2022 Skaven
komentářů: 14762
článků: 557
obrázků: 3652
dílek: 6391
autorů: 862