27.11.11 | čtenář Kamill | 1704 x | vypínač
Vlastními zuby
ztřískatět
povrch parket.
Systematicky.
Vrstvu po vrstvě.
Ocelovými kartáči
drhnout
bez důvodu
třikrát tři metry lina,
s desenem
dávno vyjítým
z módy.
Zlověstně naleštěnou
glazuru dlaždic,
napěněným
chlapským
semenem,
rozleptávat do běla.
Bez nostalgie.
Po částech
organizovaně pálit
nespálitelné.
Zbavovat se balastu,
smrdutých,
naplavených kalů.
Sloupávat
zaschlou mastnotu
hnijících
mikročástic,
teď už
nepodstatných,
zašlých pokusů.
Takových,
co uskřinují
dehydrované rýhy
na mých zádech.
žena pocit samota sobota krev haiku láska vzpomínka srdce realita osud příroda emoce podzim noc temnota zima povídka sex přetvářka nenávist mládí život smutek vyznání čas bolest fantasy cesta les jen tak horror . antilistí zklamání hrůza svoboda vztah město tma vztahy momentka ... voľný verš .. strach touha naděje poezie smrt marnost x aa zoufalství sen * erotika horor pocity deprese humor beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866