Nokturno.net / tvorba / dílko

Kdyz placou tve oci
kdyz nestesti je tu se mnou
az v srdci to boli
a venku se jine veci
nez se maji deji.

Pak ja odchazim hluboko
do nitra sveho
pro svetlo pro plamen
z ohne co ve me hori
pro radost pro poznani.

Kdyz uz jsi to davno vzdala
a tise lezis na posteli odevzdana
a naposledy by jsi vydechnout chtela.

Ja nedam bezpravi chladu
nad tebou zvitezit
a hrat te budu
jak nejzhavejsi slunce
co chce jen na obzor vychazet
a vse zive navzdy do krasy probudit.
Vse krasne pro krasu
po svete pro stesti rozhazet.

Kdyz ti tve svetlo
o matko vzali.
Kdyz pro tvou srdce touhu
vsichni kralove se zda
jiz davno padli
ja stale nadeji ti dam
ze tu zadna bytost co miluje
zadny clovek
neni nikdy sam.....