Nokturno.net / tvorba / dílko

Dneska jsem se nadechla malinově a ozón kolem tvé hlavy má tvar cukrové vaty. Prsty ulepenými cukrujeme tu tvou zlatavě-chundelatou svatozář (jen ty vosy). Možná jsi madonou na všech světových poutích, jak tak opřená s výstředním výstřihem o kraj své maringotky,nabíjíš pušku pro dalšího čarostřelce. (Vedle) A já…zmrzlinářka, s ledovým srdcem i prsty, shlédla jsem se v tvé sladkosti a tak studuju balistiku. Když zadržíš dech, vtisknu ti polibek, pohladím tě po zádech a dívat se spolu budem do slunce. Jak zapadá (koule jedna žhavá) a až skoulí se k našim nohám jak poslušný pejsek, započne teprv den. Kolem projel Dionýsos s bakchantkami, tedy začíná průvod zmařilých lásek a radostí. Zahajuji veletrh božství. Máme ho? Nalej mi! Máme.